Plánovaní termínu a vlastně celé rozhodnutí o tom, že vyrazíme na toto místo, měl na starost Rudy. Filipíny pro mě byly krásným narozeninovým překvapením a splněným snem. Celý život jsem toužila navštívit tohle nádherné místo a současně jsem již dlouho plánovala prožít Vánoce “na pláži”.
Čím více se to blíží, tím více se těšíme. Postupně připravujeme vše, co je potřeba a odpočítáváme poslední dny před odletem, který je 7. prosince 2017 v 9.40 ráno z letiště Václava Havla.
Letíme s Air France. Díky tomu máme mezipřistání v Paříži, kde máme čas nějakých 12 hodin, což je super. Za tuto dobu stihneme projít klasická pařížská místa, která budou v době Adventu bohatě vyzdobena a alespoň touto formou nasajeme atmosféru klasických evropských Vánoc. O našem putování po Paříži následně připojíme také samostatný příspěvek, ale teď zpět k přípravám.
Dlouho jsme se k samotným přípravám nemohli dokopat. Filipíny jsou tak rozmanité a nabízí takové množství přírodních krás, zajímavé architektury, zábavy a pozoruhodných zážitků, že je velmi těžké rozhodnout se, co člověk opravdu vidět chce a co obětuje a případně se na to přiletí podívat jindy. Máme nějakých 20 dní čistého času (celá naše dovolená je 22 dní, ale jsou v tom i přestupy a návštěvy. Již zmíněné Paříže a také, při zpáteční cestě, čínského Kantonu).
Za 3 týdny se toho dá zažít a vidět hodně, kde ale začít? Pro nás bylo stěžejní vytisknout si mapu celého souostroví, abychom viděli, kde co přibližně leží a jaké jsou mezi ostrovy vzdálenosti. Naším velkým pomocníkem při plánování je klasický průvodce Lonely Planet Filipíny. Již po pár stránkách jsme si dělali jasnější představu, kam naše kroky budou směřovat a kam naopak ne. Dalším zdrojem informací byl samozřejmě internet a to hned několik zdrojů – cestovatelské blogy, oficiální stránky některých filipínských ostrovů, videa na youtube a v neposlední řadě fotografie na Instagramu.
Protože máme i několik přátel a známých, kteří již na Filipínách byli, přidali také mnohé rady a tipy, co a jak dělat či nedělat a co je dobré navštívit a naopak, co za to nestojí.
Postupně jsme tedy měli jasno v tom, že po příletu zůstaneme na den v Manile, abychom kromě krás, které toto souostroví nabízí viděli i tu druhou stranu. Přestože se Manile říká “Perla orientu”, mnozí o ní hovoří jako o nejošklivějším místě, které v životě viděli. Je pravda, že ani v Lonely Planet se neuvádí moc míst, která v Manile stojí za návštěvu. Historická část je velmi malá a jinak tam není nic moc k vidění. O to víc nás toto město může překvapit a třeba se zrovna nám zalíbí. Ať tak či tak, po dlouhém letu si budeme potřebovat, před dalším přesouvání, trochu odpočinout.
Kromě Manily máme tedy v plánu navštívit ostrov Cebu, kde je sice pár zajímavostí, ale naším cílem je spíše Bohol, kde jsou známé Chocolate hills (Čokoládové hory), dále jsou zde k vidění nejmenší opičky světa, které se jmenují Nartouni a v neposlední řadě je zde mnoho krásných vodopádů. S ostrovem Bohol sousedí ostrov Panglao, což je ráj pro potápění a šnorchlování, které rozhodně nevynecháme ani my. Z ostrova Bohol se přemístíme trajektem na ostrov Siquijor (Sikichor), který je známý především pro nádhernou přírodu a nezapomenutelné pláže. Pokračovat budeme trajektem na ostrov Negros, kde se podíváme jak do města Domaguete, z čehož pojedeme na výlet lodí na ostrov Apo, který je známý tím, že je zde velké množství mořzských želv, ke kterým je možné se potápět. Z ostrova Negros se opět vrátíme na ostrov Cebu, na který se dostaneme opět trajektem. Naše cesta bude směřovat “rovnou” na letiště, protože odtud letíme na Palawan do Puerto Princesa. Na ostrově Palawan budeme týden, neboď ostrov Palawan a hlavně jeho severní část patří mezi místa, kde si člověk připadá skutečně jako v ráji.
Při plánování jsme tedy věděli, že nás letadlo “vyhodí” v Manile, 100% jsme chtěli na Bohol. Letadlem se ale na Bohol dostat nedá a nejbližším letištěm je to, které je na Cebu. Abychom si oblast, která se jmenuje Visayas užili, rozhodli jsme se pro okružní cestu přes Siquijor a Negros, ze kterého jsme plánovali odletět na Palawan. Bohužel jsme ale zjistili, že cena letenky z ostrova Negros je neskutečně drahá, proto jsme hledali náhradní řešení. Tím je tedy odlet opět z Cebu, který se cenově vyplatil daleko více.
Abychom měli přehled o tom, co nás kdy čeká a co máme v plánu, vedeme si jeden online sdílený dokument, kde máme základní informace o datech a časech, které musíme 100% dodržet. Současně jsme si koupili velký A4 blok, kde máme obdobné informace, které jsou ale rozšířené o vytištěné mapy jednotlivých ostrovů a míst, která plánujeme navštívit. Na mapách jsou vyznačené a popsané pointy, abychom se následně na místě lépe orientovali. Budeme si sem postupně moci doplňovat i nějaké další tipy na výlety apod. V neposlední řadě si v tomto sešitu vedeme tabulku výdajů, abychom nakonec věděli, kolik nás to celé stálo.
Všichni doporučují objednávat vnitrostátní letenky co nejdříve. Někdo kupuje letenky naopak až na místě a o svých dalších krocích se rozhoduje velmi spontánně. My jsme se rozhodli, že si letenky koupíme, ale necháme si mezi lety dostatek času na to, abychom si vždy program přizpůsobili aktuální náladě.
Výhodou Filipín je to, že nejsou potřeba žádná víza – což je velmi kladné. Nejen, že nemusí člověk trávit spoustu času tím, že vyplňuje dlouhé formuláře a současně ušetří zase nějakou korunu.
Očkování zde stačí také základní a případně je doporučeno mít břišní tyfus, tetanus a žloutenku, což je pro cestování po podobných destinacích pro většinu lidí standardem, takže není potřeba nic extra.
Jak na místě platit
U nás se filipínské peníze nedají sehnat, ale to vůbec nevadí. Vše se dá vybírat na místě v bankomatech, což je nejlevnější forma získání peněz (poplatky u směnáren bývají občas dosti vysoké). Výběr na místě stojí různě, je to vždy dle toho, jakou má daný člověk banku. Určitě doporučujeme založit si, minimálně pro potřeby zahraničních dovolených mimo EU, bankovní účet u Equa Bank, který je nejen zcela zdarma, ale nabízí také výběry z bankomatů po celém světě za 9 Kč (u některých bank je poplatek i 100 či 200 Kč) – což se vyplatí, protože za tři týdny je potřeba vybírat opakovaně a je škoda peníze plýtvat za poplatky bankám.
Patříme mezi tzv. batůžkáře, to znamená, že vezmeme jeden velký batoh, jeden malý a už stojíme na letišti. Na svých cestách většinou moc věcí nepotřebujeme. O tom, co balíme na Filipíny napíšeme další příspěvek 🙂
