12. den – na sever od El Nido
No tak jestli existuje ráj na zemi, tak je to tady. Není to ale místo pro každého.
Jak to začalo? To že El Nido město není nic pro nás jsem už psala – přeplněné ulice, které jsou osázené obchůdky, restauracemi a bary a Češi plus další Evropané na každém kroku.
Jen co jsme se ráno probudili, dali jsme si snídani a šli hledat půjčovnu motorek, neboť jsme si u snídaně našli ubytování asi 20 km na sever od El Nido. Jmenuje se to Villa verde Safari and dive něco – přesný název nevím. Když jsme to bookovali, nevěděli jsme, že to je tak krásné místo.
Je to na motorce hodinu a půl cesty. Z toho asi 40 minut se jede mimo silnici, po prašné cestě (která je teď, po tajfunu) jako bahňák. Nic pro jízdu na silničním skútru. Kromě toho, že je cesta hodně kluzká, tak je současně dost opuštěná. Dá se říci, že je to 8 km cesty uprostřed tropických lesů a kromě jedné či dvou motorek zde nikoho nelze potkat.
Po dlouhé době, kdy jsme jeli po této opuštěné cestě jsme dojeli do údolí, kde byla vesnička o 5 domečcích, kde jsi si v obchodě dali pivo, neboť jsme zde viděli ceduli, že k našemu resortu je to již jen 100 metrů.
Dojeli jsme na místo, kde stála jedna opuštěná moderní vila, a to bylo vše. Nic víc – pláž, palmy, 4 opuštěné tradiční loďky a tahle vila. Najednou vidíme ceduli se směrovkou k našemu resortu. Ta “opuštěná” vila, je místo, kde budeme dva dny bydlet.
Připadalo nám to jako sen – nikde nikdo, dlouhá pláž, houpačky z palmových listů, lehátka pod palmami, správce vily a my dva.
Kromě jiného jsme vychytali i nádherné počasí – nebe jen s malými mráčky, neskutečné horko a lekce pofukující větřík.
Správce nás uvítal a ubytoval nás v jednom bungalovu za vilou. Moc hezký pokoj s krásným výhledem na moře a palmový les.
Jen co jsme se zabydleli jsme se převlékli a šli jsme k moři užívat si slunce. Objednali jsme si dva čerstvé kokosové ořechy, na což nám správce odpověděl- Ok, ale budu vám pro ně muset vyšplhat. Nakonec se tak nestalo, protože našel ořechy na nižší palmě a sundal je tedy bambusovou tyčí. Hned na místě nám je otevřel obrovským sekáčkem a dal nám brčka. Kompletně vybavení jsme se usídlili v palmových houpacím sítích.
Užili jsme si krásné odpoledne plné odpočinku, koupání v rozbouřeném moři a kromě jiného jsme si užívali také naprostou samotu a klid.
Když jsme dostali hlad, poprosili jsme paní majitele o přípravu nějakého jídla. Nabídla, že udělá krevety s česnekovým máslem. Bylo to výborné. Kromě krevet jsme dostali česnekovou rýži a jemně podušenou zeleninu. Dokonalé jídlo.
Udělali jsme si procházku po pláži při západu slunce a ještě se naposledy vykoupali. Byl to velmi odpočinkový den.
Pak jsme si šli dat sprchu a vyprali jsme si všechno oblečení neboť pračku prý nemají (není tu ani elektřina celý den, žádný signál, teplá voda… nic).
Pověsili jsme prádlo na šňůry, které jsou zde natažené mezi palmami a šli jsme si lehnout. Za chvíli se podívám na stěnu a zjistím, ze máme v pokoji návštěvu. Byl to v průměru asi pěti centimetrový pavouk. Přestože Ruda nikdy pavouky nezabíjí, donutila jsem ho to udělat – co kdyby byl jedovatý a vlezl nám v noci do postele? Naštěstí je zde skvělá moskytiéra, asi vědí proč.
Než jsme šli spát, tak jsme dostali žízeň. Ruda šel pro pití do vily a já pomalu usínala, když jsem slyšela divný zvuk. Otevřu oči s další návštěva, něco jako malá agama (možná pravá agama), nám lezlo po stěně. Nespouštěla jsem to z očí. Jen co Ruda s pitím přišel, řekl mi, že prý tady nejsou jedovatí pavouci. Takže ufff. Ale ta ještěrka tam je pořád. No nic – zabezpečili jsme postel, poctivě všude zastrkali síť a šli spát.
No nespalo se mi úplně dobře, musím říct.
