Probuzení bylo pozdní a chladné. I když je tu přes den okolo 22-25 stupňů, tak v noci to v zimě klesá k 15-12. Klasické naše topení, ale pouze klimatizace nebo takový hodně specificky typ topení, který jsem nikdy neviděla.

Takže ráno byla trochu zima, ale díky příšerně únavě jsme i tak spali do pul druhé. 

Při ranní sprše na me čekalo překvapeni. Když jsem se namydlila a dala šampon, přestala téct voda. Takže jsem byla zmrzlá 2x. Nakonec začala téct studena, takže aspoň něco. Ale díky tomu mi byla zima cely den (i když bylo 25 stupňů)…

Po snídani jsem si s tatínkem povídala o návštěvě Indie, protože ji velmi dobře zná. Byl tam jako oficiální delegace Alžírska. Dále povídal p dalších místech, například o Číně. Umí moc dobře mluvit česky, ale i tak říkal, že teď to není úplně dobře, ale ze za 3 dny se mnou to bude jako když studoval v Ostravě. Tak uvidíme 😊

Později pro nás přijela Nadya s manželem, jeli jsme k moři, na jídlo a na kávu (o moc lepší, než včerejší káva na letišti. Dala jsem si na doporučení, ze tradiční desert je mandlový rohlíček- byl super az na to, ze do nej byla přidána nějaká voda z růží, takže to bylo, jak když jím vůni do interiéru… no, měla jsem i lepší deserty). Projeli jsme se centrem Oranu, poslouchali poslouchali mix alžírských a českých písniček. Povídali si o městu, výstavbě apod. Zjistila jsem, ze moje francouzština je v kombinaci s angličtinou a par Slovanka z arabštiny docela použitelná. Takže jsme se bavili o různých zajímavých tématech. 

Po tomto výletu jsme dojeli domu pro tátu a jeli jsme do restaurace. Dojeli jsme do ulice, kde nebylo po restauraci ani vidu ani slechu, byl tam ale malý průchod. Šli jsme do nej a tam byla malebná, stará, tradiční a kouzelná restaurace. Měli jsme tradiční polévku, burek (něco jako listové těsto, které bylo zamotané do ruličky a bylo plněné jehněčím masem s cibulí – moc dobré). Jako hlavní chod jsme měli rogeg (jehněcí maso, zelenina a stejné těsto, jako to, ze kterého se děla burek) a pak jsme měli mhamar (jehněčí maso, omáčka s něco ve stylu hranolek). K tomu tradiční alžírská limonáda a čaj. 

Několik prvních poznatků- 

  • Prozatím jsou všichni místní lidi moc milí a zábavní. 
  • V restauraci jsou neuvěřitelně obětaví a když vidi, ze vám něco chutná, tak odnesou zdarma něco dalšího. 
  • Trochu mi vadí hluk, který v restauracích je. Strašně tu řve hudba, díky tomu mluví všichni víc nahlas, ale přes řev hudby jim i tak špatně rozumím (když neslyším vše přesně, nejde chytit o čem se aktuálně u stolu mluví). 
  • Na ulicích je celkem dost nepořádek, ale je pravda, ze centrum a bohatší části jsou lepší. Periferie je znatelně horší. 
  • Samozřejmě je tu úplně jiná architektura, tak jsem se musela dnes pousmát, když jsme jezdili novými čtvrtěmi a všichni mi říkají- tohle tu před 5 roky nebylo. Tohle je tady rok.. Ja měla pocit, ze to je staré minimálně 20 let. 
  • Nafta je za 7,8 korun- to by v Čechách nebylo špatný 😉 
  • Je tu uber i uber eats 👍🏻
  • Dali jsme si místní nealko pivo, které se jmenuje Luxembourg
  • Naučila jsem se mnoho nových slov ➕🔝

Categories: Alžírsko

Leave a Reply

Your email address will not be published.

Related Posts

Alžírsko

Cesta domů

Probuzení v 5 hodin ráno bylo za trest, ale protože jsme měli trochu zvednutý adrenalin vědomím, ze nas na cestě muže hodně veci překvapit, vstávalo se kupodivu docela dobře. V rychlosti jsme dali sprchu, oblekli Read more…

Alžírsko

Poslední den

A je to tady, poslední den. Poslední den v Africe, v teple a mimo každodenní stres.  Ráno jsme si dali naši klasiku na terase a užívali si dnešní horký den – na rozloučenou jsme měli Read more…

Alžírsko

Oran, nákupy, mešita a návštěva

Už se nám to krátí a mě se hůř a hůř vstává. Nesnáším konce dovolených, návrat domů do podovolenkového stresu a další věci, které s koncem dovolené a začátkem klasické rutiny automaticky přichází. Tentokrát se Read more…