Od brzkého ranního probuzení jsem čekala, že nás ve 2 vyzvedne Abdu a pojedeme na pláž. Jenže v Alžíru jsou plány úplně zbytečná věc – nakonec se plán dne úplně změnil.
Naštěstí dnes přišel elektrikář a opravil vodu, takže teče konečně pořádným tlakem a horká. 🙏🏼
Vzali jsme si taxi a jeli do centra na oběd. Fethi mě vzal do jeho oblíbené luxusní restaurace, kde jsme si dali tajin a kalamáry. Ty byly ale tak mastné, že mi z nich bylo cele odpoledne těžko a ani jsem je nedojedla. V restauraci nás vyzvedla máma a jeli jsme do centra (do tradičního starého centra) na nákupy, protože jsem si zapomněla v Praze brýle, bez kterých se tady nedá vydržet. Takže jsem si za 200 Kč koupila super Gucci 😀… Gucci a další značky jsou tu na každém kroku a některé kousky jsou opravdu zábavné.
Kromě obchodů s doplňky jsme prošli tradiční souk (Market), kde se prodává VŠE. Včetně všude se rozlézajících šneků. Někteří jsou již po smrti, a tak je zde cítit perfektní vůně.
Když jdete po ulici, všude někdo stojí, něco chce, něco říká, žebrá a nebo na všechny chce stříkat parfémy.
Došli jsme do obchodu, kde mi máma koupila tradiční neoficiální alžírské šaty (1000 DZD = 200 Kč cca). Pak jsme koupili par tradičních alžírských dortů (které ani me, ani Fethimu vůbec nechutnají. Protože jsou buď úplně suché, nebo extrémně sladké a nebo napuštěné vodou z růží, takže to chutná jako krém na ruce nebo sprej na záchod – ne že bych to někdy zkoušela jist). Dorty byly z nějaké luxusní cukrárny a stály 3700 DZD – skoro 4x víc než moje šaty. To je na místní ceny opravdu vysoká částka. Pak jsme sedli do auta a jeli jsme k Nadya, které jsme řekli, co jsme pořídili za šaty. Ona dostala nekonečný záchvat smíchu, ze to je dobré tak leda na doma, takové šaty, a ze potřebuji něco lepšího. Takže šla do skříně a začala tahat jedny šaty za druhými. Některé byly opravdu krásné, pak začala módní přehlídka, když mě do několika z nich navlékla. Pak mě přemlouvala ať si vezmu jedn, druhé, třetí… ať vezmu nějaké mámě atd. Nakonec jsme to usmlouvali na dvoje. Jedny zelené ve stylu Tunisu a jedny klasické z Alžíru. Oboje jsou sváteční a budou se hodit na srpnovou svatbu bratrance Drise.
Fethimu se podařilo po kávě a dortu přemluvit Nadya, abychom dojeli do místního, úplně nového nákupního centra, které je zcela srovnatelné se standardem, který známe z Evropy. Chtěli jsme si koupit Alžírská trička od Adidas, ale nakonec jsme nevybrali nic.
Nadya nás hodila domu k tátovi, kde jsem si myslela, že už zůstaneme, lehnu do postele a dám pohodu. Ne, v Alžíru se totiž chodí ideálně v 9 nebo později ma večeři. Takže nás vyzvedl Abdu a jeli jsme do centra na večeři. Vyzkoušela jsem alžírskou pizzu, nevím, jestli to bylo podnikem, ale nebylo to moc dobré. Tuna tuňáka a tuna sýru.
Zjistila jsem, za tu dobu, co jsme tady, že je hrozně težké vybrat si, co budu pít (v restauraci). Všude jsou klasické limonády, jejich limonády… limonády nemám rada a nealko pivo skoro nikde nemají. Takže pijeme porad jen vodu a vodu. Pro mě rozhodně dobrý detox, protože byt kdekoli jinde, ochutnávám piva, vína, koktejly. Plán je jasný – suchý březen. Těch “pár” dni po návratu to snad zvládnu dotáhnout.
Po večeři jsme jezdili hodinu autem po městě a kluci hledali kavárnu, kde by se jim líbilo, abychom si dali čaj a něco sladkého. To je něco na moje nervy 😀 nakonec jsme jeli domu bez čaje i bez desertu.
A zítra nás čeká přesun do Mascara…
