Dnešní probuzení bylo moc hezké – slunce, horko. Dnes byl opravdu krásně teplý a slunečný den, úplně bez větru. Propracovala jsem, než se Fethi probudil a pak jsme si dali snídani na terase, opět ve společnosti žaka, který se naučil zpívat jako zvonění telefonu táty, tak teď pořád “zvoní” a my hledáme telefon. 
V půl druhé nás vyzvedla máma a jeli jsme na oběd do nové restaurace se střešní terasou, kde na nás čekala Nadya. Společně jsme poobědvali, popovídali a pobavili se opět nad mou alžírštinou a šli zaplatit. Najedli jsme se skvěle, jídlo bylo fakt moc dobré, ale protože jsme dlouho čekali, dali nám deserty zdarma. Takže jsme za 4 super jídla, vody, koly, čaje a kávy platili 6 000 DZD (velký rozdíl oproti včerejší večeři).
Po obědě jsme se rozdělili – máma jela k tetě a my pro Wanise, po cestě jsme ale zastavili v ulici, kde je jedno zlatnictví vedle druhého, s tím, že mi Nadya a táta chtějí koupit nějaký zlatý náramek. Tak to jsem okamžitě odmítla, protože jsem dostala už tolik dárků, že se cítím úplně hloupě. Vysvětlila jsem Fethimu, že rozhodně ne. Pokusil se to vysvětlit Nadya. Tak snad něco nepřiveze ve čtvrtek na rozloučenou.
Následně jsme vyzvedli Wanise u chůvy, koupili dorty a jeli jsme k tetě, kde už na nás čekala i máma. (Foto z ulice u chůvy)
Opět šlo o seznámení s 5 lidmi. Teta maminky, sestřenice maminky, dvě dcery a syn sestřenice maminky. Už se pomalu přestávám orientovat v tom, kdo ke komu patří, z jaké je strany, jak se jmenuje apod.
Každopádně to byli opět velmi milí lidé, kteří připravili kávu, čaj a mnoho domácích dortů. Začínám mít alergii na cukr 😀
Když jsme odcházeli, máma s námi šla k autu a podala mi další dárek. Koupila mi luxusní francouzský parfém. Přijdu si opravdu, jako Alenka v říši divů, každý den nějaký dar – neuvěřitelné.
Po cestě jsme si zazpívali s nahráli videa, jak Wanis mluví a zpívá. Dojeli jsme domu, kde na nás čekal táta. Tohle je první večer, kdy jsme doma, v klidu, s tátou, žakem, televizi a pohodou. “Habduallah” (díky bohu)
