Probudili jsme se opět do krásného počasí a věděli, že nás čeká skvělá snídaně s krásným výhledem a hned po ní jsme šli do bazénu, odkud jsme za chvíli mohli pozorovat ranní koupel několika desítek slonů z místního sirotčince. Byl to neuvěřitelný zážitek.
Poté jsme šli zabalit a cekali na auto, které nás mělo dovézt do Sigiria, jelikož autobusové spojení bylo s x přestupy a celá cesta by trvala 5 hodin. Přes aplikaci PickMe jsme objednali řidiče. Když přijel, začal nám vysvětlovat, že chce dvojnásobnou cenu, než nám ukázala aplikace, protože nás odveze 100 km daleko a zpět pojede prázdný a tudíž se mu to nevyplatí. Souhlasili jsme po pár minutách, že mu dáme o něco víc, ale rozhodně ne 2 x tolik. Po cestě nám stále vyprávěl něco o daních, penězích a všech trápeních s místními politiky.
Když jsme dojeli na místo, zjistili jsme, že ubytování je sice krásné, ale uprostřed džungle, což pro mě s fobií z hadů byl splněný sen. Celá Sigiriya je spíše vesnička než nějaké klasické místní město. A je moc pěkná.
Důvodem, proč jsme jeli na toto místo, je návštěva lví hory, která je dominantou tohoto místa. Je to posvátné místo, na které se vyplatí jít brzy ráno, a to zejména kvůli velkému horku a 1200 schodům, které musí návštěvník pro výstup na vrchol překonat.
Měli jsme hlad a pro oběd si vybrali restauraci s Rastarant. Ve chvíli, kdy přijel týpek s dredama na hlavě, nemuseli jsme vůbec pochybovat o tom, že on je majitel. Najednou jsme měli u stolu dvě děti, kterým jeden z číšníků rozdělal keramickou hmotu, aby si dělaly zvířátka. Netrvalo dlouho a společně jsme tvořili tygra a mého oblíbeného hada.
Půjčili jsme si motorku, abychom mohli procestovat okolí a podívat se na lvi horu z různých úhlů. Po cestě jsme potkali ceduli, na které bylo mnoho divokých zvířat, včetně nějakých kočkovitých šelem, slona, varana a další. A pod nimi byla informace, že máme zpomalit, že chodí přes silnici. To nás trochu vyděsilo, ale jeli jsme dál. Nic jsme nepotkali. Naštěstí.
Při další zastávce jsme potkali chrám s neuvěřitelně vysokou sochou Buddhy, která nás uchvátila. Poté jsme zjistili, že jsme na hlavním parkovišti pro výšlap na lví horu, na kterou jsme se chystali ráno vystoupat. Rozhodli jsme se, že se k ní alespoň zajdeme podívat, jelikož bylo krásné světlo od začínajícího západu slunce.
Koupili jsme si kokos a šli lesem směrem ke vstupu do areálu. Všude kolem skákaly opice a překvapivě si nás vůbec nevšímaly. Najednou ale jedna zahlédla, že neseme kokos. Luky se jí snažil zahnat, ale ve chvíli, kdy se zamračila a vytáhla zuby. Tak jsme po ní kokos hodili a utíkali se zbylým kokosem dál od ní. V tu chvíli si toho ale všimla jiná a chtěla ten druhý kokos. Tak jsme ho po ní také hodili a nezbylo nám nic.
Výhled byl moc hezký, zjistili jsme, kam máme ráno za svítání dojet motorkou a vydali jsme se zpět do vesnice, kde jsme našli bar, kde jsme si dali jen pivo a arrak.
Když jsme přijeli k ubytovani, rozhodli jsme se využít náš privátní bazének, kde jsme si dali ještě jedno pivo a k tomu ovoce, co jsme nakoupili po cestě do Sigiriya.
Pak už jsme se vydali ke spánku, jelikož budík byl nastaven na 6. hodinu ráno, abychom mohli hned vyrazit na výstup. Shodli jsme se, když jsme vypnuli vše a zaposlouchali se do zvuků džungle, že se trochu bojíme oba. Příště tedy od přírody o pár kroků dál.
