Dnešní den byl ve znamení dlouhého přesunu z Kandy do městečka Ella, kde jsme měli naplánováno pár výletů po okolních zajímavostech.
Po snídani, kde byla tradičně omeleta, a také nečekaně hrancle s kečupem, jsme si skrze appku PickMe zavolali auto. Tentokrát jsme otestovali vícezastávkovou jízdu a čekali jak celou cestu zas budeme smlouvat o celkové ceně. Nic z toho se nestalo, naopak řidič byl více než ochotný. Navíc si nechtěl povídat, takže další plus.
Po cca hodince jízdy jsme se dostali k Ambuluwawa Tower, 48 metrů vysoké věží, kterou bych s klidem označil za nejmíň bezpečnou záležitost co jsem zatím potkal. Po prvních pár točitých patrech se schody i zábradlí začínají povážlivě zmenšovat, což bylo místo kde jsem svůj výstup vzdal. Míša pokračovala dál, ale za pár minut byla zpět, příliš mnoho lidí a příliš málo prostoru jí nedovolilo dostat se až na vrcholek. V podstatě není možné, aby šli lidé nahoru i dolu ve stejnou chvíli. Tady udělali soudruzi z ND.. , teda ze Srí Lanky, trochu chybičku. Nicméně i tak byly výhledy moc hezké a zážitek to byl tak jako tak.
Poté nás už čekala “jen” více než 3,5h jízda do cílové zastávky. Tu jsme si zpestřili, díky řidičovi a jeho nabídce, návštěvou (zdarma) výrobny čaje Damro na místních čajových plantážích. Nečekaná, ale zajímavá, zastávka vč. komentované prohlídky. Například jsme se dozvěděli, že 80 % produkce jde do aukce ve městě Colombo, kde čaj kupují známější značky a pouze si na čaj nalepí svůj brand a vesele ho prodávají pod svou značkou. Zbylých 20 % zůstává v prodeji právě v místní výrobně, nikde jinde si značku Damro (originálně) nekoupíte.
Po příjezdu do Elly jsme už trochu tušili klimatický problém – neustálý déšť. Zde v horách se to prostě drží a neuděláte nic. Nicméně jsme se ubytovali, fialový pokoj, bez skříní i háčků, bez oken, s pochybně tekoucí teplou vodou, zatím hodnotíme jako nejhorší z toho co jsme zažili. Což by nevadilo na pouhé přespání, ale vzhledem k počasí jsme tušili, že zde budeme trávit trochu víc času než bychom chtěli. Nicméně není špatného počasí, pouze špatně oblečeného turisty, že jo. Takže jsme se vydali do “centra” Elly, což je mimochodem hodně sympatické městečko se super atmoškou, a nesmyslným množstvím bělouskvoucích lidí.
Dali jsme si pivo, večeři a pivo. V baru byl týpeček co vypadal jak místní Ježíš, znal Prahu, takže nám drink co nám namíchal, chutnal o to více. U toho všeho jsme plánovali následující den a poté si už šli lehnout do naší tmavé, fialové, kobky a doufali, že ráno bude lepší počasí. Chacha..
