Ještě jeden den zde zůstaneme a podíváme se po okolí, protože se všude píše, že okolo Tangalle jsou opravdu krásná místa. Ať už jde o větší pláže, které jsou plné restaurací a barů, nebo o pláže, kde to vypadá, jako na opuštěném ostrově. Rozhodli jsme se, že prozkoumáme maximum.
Luky se před snídaní vydal do města, aby sehnal motorku, jelikož bez ní bychom to těžko zvládli.
U snídaně jsme se domluvili na základních záchytných bodech, které chceme navštívit a zbytek se uvidí.
Jako první jsme se vydali do Mawella, kde je okolo přístavu veliké molo, po kterém se dá jet na motorce téměř kolem celého přístavu. Pak jsme se stavili na místě, které se jmenuje Blow hole, kde při nárazu velké vlny o útes voda vystřelí dírou mezi skalami, jako když odfoukne velryba. Dále jsme pokračovali na Blue island beach, kde jsme zůstali chvíli déle, vykoupali se a dali si banánový a ananasový čerstvý džus.
Nedaleko se nacházel buddhistický chrám, na který jsme se vydali hned poté. Zakoupili jsme květy lotosu, jako dar pro Buddhu a šli jsme dovnitř. Chrám byl opravdu krásný a zajímavý. Všude byly obrovské sochy, které vyprávěly různé příběhy. Co nás ale zarazilo, byla jedna vnitřní část, která se věnovala hříchům a jejich trestáním. Na ukázku je zde pár fotek… celkem tam bylo asi 100 (možná více) takových vyobrazení. Trochu nám z toho naskakovala husí kůže.
Pokračovali jsme na silent beach, která se nám moc líbila už z obrázků na Google, ale ve skutečnosti byla daleko kouzelnější. Dali jsme si zde společně grilovanou rybu v plážovém baru a pak si udělali pohodlí na plážových lehátkách a trochu si odpočinuli.
Posledním cílem, který jsme měli byla Rekawa beach, kde jsou k vidění právě vylíhnuté želvičky, které hledají cestu do moře. Dojeli jsme na úplně opuštěnou pláž, která byla široká a dlouhá a lemovaná stovkami palem. Protože jsme měli ještě hodinu čas, našli jsme o kousek dále “zahradní” restauraci. Když jsme tam došli, zjistili jsme, ze jsme opravdu v tropické “zahradě” u někoho doma. Pani domácí byla velice milá a hned nás usadila, donesla menu a my jsme si objednali kokosové ořechy. Nejzábavnější na tom bylo, když její muž šel v opravdu dlouhou tyčí a začal mlátit do jedné z palem, aby nám kokosy utrhl a mohli jsme si je vypít.
V mezičase jsme podle hodnocení na Google zjistili, že ochranná stanice želv má vše divně organizované, na želvy se někdy čeká až 3 hodiny, dlouho se někde hledají, skupiny na jednoho průvodce jsou moc veliké a celé to není úplně ok. Tak jsme se rozhodli, že to vynecháme a třeba nějakou želvu potkáme, až se půjdeme koupat.
Protože jsme byli ve městě Tangalle, rozhodli jsme se ještě navštívit stejnojmennou pláž. Už byl pomalu západ slunce, takže scenérie byly opravdu krásné a bylo zde i mnoho klasických plážových vesniček, kde se dá ubytovat. Strašně tu ale kousali komáři, jelikož je zde velká laguna jejíž voda se v jedné části pláže, vlévá do moře.
Po cestě na ubytování jsme se ještě zastavili na něco malého k zakousnutí a ochutnání v místním nově otevřeném KFC (pálilo překvapivě méně, než v Ománu). Zastavit jsme se zde museli, protože KFC oba milujeme.
Poté jsme jeli už rovnou na ubytování, kde jsme dali sprchu a seběhli jsme si dát čerstvou grilovanou rybu na pláž.
Toto byl poslední večer zde, další den bude již ve Welligama.
