Probudili jsme se celkem brzy, a protože celý týden jíme jen vietnamskou kuchyni, dostali jsme neskutečnou chuť na McDonald, který byl kus za rohem od hotelu. Nesvítilo slunce ale i tak bylo venku pěkně a teplo. Po cestě jsme s recepcí vyřešili pronájem skúteru na jeden den za 150 Kč a pak už upalovali na cheeseburger. Chtěli jsme ochutnat i nějakou místní Mc specialitu, což byla chyba. Kuře podobné tomu v KFC, ale polité umělým chedarovým a bbq dipem. Cappucino bylo taky pěkně hnusný a klasická káva také. Ale ten cheeeessseeee. Mňam.
Poté jsme se vrátili na hotel, vzali motorku a jeli na Marble mountains. Jedná se o několik hor, kousek od moře, které jsou, jak již název napovídá z mramoru. Je zde soustava několika jeskyní, které jsou plné Buddhy a buddhistických vyobrazení trestu. Výtahem se dá pak za 15 korun vyjet na jednu z hor a projít si ještě několik pagod a dalších jeskyní. Moc pěkné místo.
Již dlouho sledujeme, že vietnamci mají velkou oblibu ve fotografování sebe navzájem. Často se obléknou do tradičních vietnamských šatů a obleků, sejdou se jako skupinka a jdou na nějaké zajímavé i méně zajímavé místo a tam se fotí a fotí a fotí. Nejinak tomu bylo zde, viz foto níže. Zaujala nás ale slečna, která si kromě oblečení přinesla na focení i živého kohouta a pak se s ním nakrucovala před objektivem.
V jedné z jeskyní si nás odchytl nějaký místňák a neustále nám ukazoval cestu, kam se nesmíme zapomenout jít podívat. Když nás to přestalo bavit, tak jsem mu poděkovali a šli pryč. Okamžitě byl u nás a chtěl za „dobré“ rady peníze. Kdyby tam nebyl, našli bychom si cestu v klidu sami. Řekli jsme mu, že mu nic nedáme za to, že nám 4x během 3 minut ukázal, kam ještě máme jít. Rozčílil se, začal tam „běhat“, pak odešel ale pořád něco mlel. Když jsme ho potkali znovu, stále nadával a chtěl peníze zas.
Když jsme sešli dolů, dali jsme si marakujovou zmrlinu a na motorce jeli na druhou stranu města na Monkey Mountain. Cesta byla docela dlouhá, jeli jsme přímo vedle pláže, která je v Da Nangu na první pohled krásná. Bohužel počasí nám na pobyt v tomto městě nevyšlo, takže na koupání to pro nás moc nebylo. I když je pravda, že pár lidí se zataženou oblohou nenechalo odradit.
Dojeli jsme na poloostrov, kde jsme nejprve navštívili místní park/zahradu. Bylo zde moc pěkné jezírko s Koi kapry. Měli jsme tu v plánu více bodů, ale hodně z nich bylo u moře, a to nemělo cenu, když nebylo azurové modré nebe. Jeli jsme tedy na druhý bod, což byl chrám Chúa Linh Ung, kde se nachází nejvyšší socha Buddhy v celém Vietnamu, a je to dokonce Lady Buddha. Má 67 metrů a shlíží z kopce, přes moře na město Da Nang. U sochy je velký chrám, který jsme si prošli. Lukáš měl kraťasy a s nimi se nemůže dovnitř, takže mu paní u vchodu dala sukni, ve které mi připomínal Vetchého v pohádce S čerty nejsou žerty.
Jak již název napovídá – Monkey mountain – jsou tu opice. Vlastně nás zarazilo při našich cestách, že nejsou vůbec nikde. Na Srí Lance jsme se s nimi potkávali neustále, 2x nás okradli, ale tady je od nich totální klid.
Bylo 16 hodin, když jsme sjeli zpět do města a dostali chuť na indické jídlo, takže jsme našli super a levnou restauraci v centru a vydali se tam. Když jsme dojídali, mrkli jsme se na další „pamětihodnosti“, co stojí v Da Nang za vidění a objevili jsme velké ruské kolo. Má 115 metrů (London eye pro srovnání 135 a největší kolo na světě je aktuálně v Dubaji a má 250 metrů). No, to nemůžeme vynechat. Sedli jsme na motorku a jeli pár kilometru do místního zábavního parku, kde se kolo nachází.
Vstupné pro jednu osobu bylo 150 Kč, než se kolo otočilo, trvalo to asi 18 minut a byl z něho opravdu super výhled na město, které se začalo rozsvěcovat, jelikož se zrovna velmi rychle stmívalo. Luky nemá rád výšky, takže to pro něj bylo o velkém výstupu z komfortní zóny, ale zmáknul to na jedničku.
Jedním z hlavních důvodů, proč jsme chtěli do Da Nang je Golden Bridge, který je v horách a je z něj krásný výhled. Bohužel byl v mracích, takže pro nás nemělo smysl tam jezdit, což nás trochu mrzí.
Po výstupu z kola jsme šli opět k motorce, protože jedna věc je ruské kolo a druhá jsou všelijaké další atrakce, které oba nemáme rádi, a že některé horské dráhy nám nedělali dobře už při pohledu ze země. Jeli jsme do hotelu, trochu jsme si odpočali, přioblékli se a šli se projít městem, dát si drink a čekali jsme na 21. hodinu, kdy místní Dragon Bridge začíná chrlit oheň. No, byli jsme tam připravení přesně, ale chrlit nezačal. Poté jsme zjistili, že je to jen o víkendu. To nás teda zase trochu mrzí, ale i tak je ten most cool. Tak aspoň video případně zde.
Prošli jsme se po místním obřím nočním marketu, kde se prodává snad úplně všechno, ale nejvíc nás zaujaly stovky humrů. Dali jsme si pár koktejlů a hledali karaoke bar, protože jestli něco vietnamce baví, tak je to tohle. Bohužel jsme neměli štěstí a mnoho z nich se zrovna zavíralo, takže plán na návštěvu karaoke odkládáme na jiný den. Zastavili jsme se ještě v jednom maličkém baru, který byl skryt v maličké postranní uličce. A to teda byla bomba. Drink bohužel zase za 200 Kč, ale každý jsme si jeden dali, protože to měli kluci fakt krásné.
Ve 12 jsme zalezli do postele, abychom byli připraveni na lekci vaření vietnamské kuchyně, která nás v 10 ráno čeká.
