Vzhledem k tomu, že tu nejsem na klasické dovolené, ale jsem tu na home office, tak nemám moc času užívat si místní krásy, pohodu, dlouhý spánek a další věci, které s dovolenou souvisí. I tak si to ale užívám naplno.
All inclusive byla dobrá volba. Nejen, že nemám moc volného času, takže kdybych jej měla využívat na nákupy, vaření a úklid, neužila bych si vůbec nic. Navíc si myslím, že je to pro mě i velmi ekonomické.
Noc byla příšerná, jelikož je tady asi milion komárů na metr. Chytře jsem při příjezdu řekla paní uklízečce, když se snažila rozchodit klimatizaci, že ji nepotřebuji, že mám ráda teplo… takže výsledek? Večer bylo v pokoji nedýchatelnou, šla jsem na balkon, tam jsem byla okamžitě okousaná hromadou komárů. Utekla jsem dovnitř, jenže se v pokoji nedalo dýchat, takže jsem otevřela a pak celou noc jen poslouchala, jak mi létají okolo hlavy a koušou mě po celém těle. Hrozná noc – musím se vybavit na boj.
Ráno vstávám v 7.00 místního času, což je 6.00 v Praze. Dám si sprchu, obléknu se a jdu si dát snídani. V restauraci má ráno službu jedna moc milá polka, se kterou si vždy povídáme o různých věcech. žije tu 11 let, protože se sem vdala. Snídaně jsou velmi bohaté, je zde obrovský výběr ze studených i teplých dobrot, ovoce, zeleniny, nápojů apod.
Po snídani se hned pouštím do práce, protože je toho v seznamu věcí, které musím udělat velmi mnoho. Ale nevadí – odtud se pracuje úplně jinak. Každou chvíli střídám místo – jednou jsem na lehátku u bazénu, jednou na terase, pak v hale hotelu – vždy v závislosti na tom, co potřebuji dělat a jak je na tom baterie mého PC.
Okolo 14. hodiny jdu na oběd, kde je opět perfektní výběr všeho možného – teplého, studeného, čerstvého, sladkého,…
Veškerý personál hotelu je maximálně vstřícný a milí. Po obědě jsem se přesunula k bazénu, kde jsem pracovala a u toho ochutnávala různé koktejly od místního barmana. Drinky s Ouzem jsou mé nově oblíbené. Je to fakt dokonalé.
Když jsem konečně dopracovala, tak jsem se vydala na procházku po okolí, tentokrát jsem se šla projít na pláž směrem na západ, kde jsem ještě nebyla. Moc lidí tam nebylo, ale bylo pěkné poslouchat zvuky moře. Rozhodla jsem se, že se pokusím sehnat konečně Retsinu – chodila jsem od baru k baru a nikde nic. Najednou jsem došla k nějakému ultra luxusnímu baru, který patřil k jednomu z nejvíc luxusních hotelů v tomto městě a paní mi řekla, že má, ale že mi může dát jen celou lahev. No – představa, že po drincích dám ještě celou lahev Retsiny, a to ještě na druhé straně města, mi nepřidala úplně OK, takže jsem zklamaná pokračovala dále. 
Po cestě jsem potkala sad limet – nebyla bych asi správný čech, kdybych si přes plot jednu neutrhla abych si ji později mohla dát do sklenice s vodou na pokoji 🙂 
Když jsem šla zpět, potkala jsem krásnou tavernu, kde jsem konečně ukořistila sklenici Retsiny – jak já tohle řecké víno miluji. Vychutnávala jsem si ji do poslední kapky a pak se vydala na večeři do hotelu. Po cestě jsem potkala pár půjčoven aut a zkusila si udělat rešerši, kolik aktuálně stojí pronájem vozu na den. 
Jeden pán na mě zkoušel vtipnou nabídku, kdy mi řekl, že když si vezmu Fiat 500 v kabriu na 2 dni, tak mi dá dva dny zdarma. Nakonec z něj vypadlo, že to auto stojí na den 70 euro, takže je to celkem 140 za 4 dny, ale z toho jsou dva zdarma. Tak jsem se zasmála a řekla jsem mu, že to není žádná akce, ale normální cena – 140e za 4 dny. No… popošla jsem o kus dál a tam jsem poptávala čtyřkolku a auto k tomu na 2 dny. Pán byl ochoten mi dát slevu a řekl, že ten stejný Fiat stojí na den 35e (což byla mnou očekávaná cena). Řekla jsem si, že se rozmyslím a zítra se vrátím. Pak už jsem šla rovnou do hotelu, jen s malou zastávkou v místním obchodě, kde jsem si nakoupila repelent, pak něco do zásuvky a pak ještě něco na kousance, abych byla připravená na boj.
K večeři byly řecké speciality, takže jsem si naložila talíř plný dobrot – měla jsem dost velké oči, jelikož jsem pak nezvládla sníst vše, ale nacpala jsem se k prasknutí. Dala jsem si pak skleničku vína na pokoj a usnula jsem ještě před 10. hodinou večerní.
